Foceno 15. října 2022
Zemědělství činilo v roce 2017 téměř 4 % maďarské ekonomiky, což je jeden z nejvyšších podílů v rámci Evropské unie, jejíž průměrný podíl zemědělství na ekonomice byl 1,6 %. Další velkou část maďarské ekonomiky tvoří potravinový průmysl. Maďarsko má bohatou tradici v zemědělství a jeho kuchyně je vyhlášená. Dodnes je jeho zemědělství téměř soběstačné a exportně zaměřené. Jídlo a potraviny jsou zásadní součástí maďarské kultury a hrají velkou společenskou roli. Zemědělství se v Maďarsku dokonce značně lingvisticky propsalo do ekonomiky a kultury. Bohatý se maďarsky řekne gazdag, ale slovo gazda, ze kterého to předchozí vychází, znamená farmář nebo zemědělec. A název maďarského národního tance čardáše (maďarsky csárdás) vychází ze slova csárda, což znamená hostinec nebo krčma. Jednou společenskou příležitostí spojenou s jídlem je samozřejmě společně stolování, ale to je až na výjimky ve většině domácností vyhrazeno soukromým kruhům. Otevřenější a ještě společenštější příležitostí pro uplatnění jídla je nikoli konzumace, ale nákup. Ruku v ruce s tradicí jídla a potravin jde v Maďarsku tradice tržnic (piacok). Každé město a městečko má svoji tržnici s tradičními maďarskými potravinami.
Dalším charakteristickým rysem Maďarska je přítomnost velké romské diaspory. Ta je největší minoritou v zemi. Odhaduje se, že v Maďarsku žije 500 000 až 1 000 000 Romů, čili že tvoří 5–10 % maďarské populace, což je v komparaci s jinými státy EU opět velmi vysoké číslo. A přestože Maďarsko patří k rozvinutým ekonomikám světa, romská diaspora se nadále potýká s ekonomickými potížemi, zvýšenou nezaměstnaností a diskriminací na pracovním trhu. Její členové jsou tak často odkázáni na vlastní způsoby obživy, mezi něž patří ekonomická recyklace použitého zboží nebo přeprodej spotřebního zboží.
Kde se tyto dva nastíněné fenomény, tradice trhů a problematika romské minority, scházejí? Co se stane, když se sejde něco tak všeobecně váženého a uznávaného, jako je Maďarská kuchyně a jeden ze souvisejících praktických jevů, se stránkou společnosti, od které se často mainstreamový pohled odvrací. Jedním prostředím jejich styku je tzv. nagybani piac, pro což by byl nejspíš nejvýstižnějším překladem bleší trh. Jídlo a potraviny na něm ovšem najdeme pouze v minimální míře, spíše omezené na ovoce a zeleninu, případně občerstvení pro nakupující. A Romové tvoří sice většinu, ale nikoli celek na trhu přítomných, a to ještě k tomu pouze mezi prodávajícími. Mezi kupujícími je jejich podíl ještě menší. Přesto se v základních rysech jedná o kombinaci a střet či fúze těchto dvou aspektů maďarské kultury, ač tato konkrétní forma projevu není pro Maďarsko výhradně specifická. Spíše je specifické právě její zasazení do kontextu významu obou fenoménů.
Na jeden takový trh ve městě Kecskemét jsem se vydal fotografovat a vznikla tato dokumentární série. Je to místo, kde se dá skutečně sehnat všechno – od údajných solárních panelů přes staré lampy a použitý nábytek, oblečení pochybných značek a kuchyňské vybavení až po autodíly a plastové hračky. Zkrátka nic, co bych si tam koupil raději než langoš ve stánku s občerstvením.
